Osadní kronika

...za pár let snad budu číst dneska bílej prázdnej list,
třeba pochopím, co časem dozrává,
knížku křehce svázanou, rukou léty vypsanou,
každým tahem další stránka roztává...



Tradiční osadní akce

Velikonoční Roverky * Výroční ohně * Moravské víkendy * Zimní Ameriky * Osadní svatby


Povídání o tom, co jsme s osadou kdy zažili a kde všude byli. Někdy je docela těžké rozhodnout, kterou akci do kroniky zařadit a kterou ne. Většinou jsou ve výběru preferovány akce, kde se sešlo víc osadníků a byly to vandry nebo průzkumy podzemí. Ale nikdy tam nemůže být všechno - každý vandr dvou osadníků, každý průzkum podzemí nebo třeba setkání i více osadníků, ale jen někde ve městě. Ale i tak jistě bude kronika příjemným připomenutím zážitků a vůbec času, který jsme spolu strávili.


Býčí skála (12. dubna 2015)

„Migg nás vezme do Býčí skály!“ to bylo opěvovanou formulkou již asi rok, než se tomu konečně stalo...
Odkaz na fotky a zápisy: Kawi (fotky, ale ne z podzemí, jen portréty zabahněných průzkumníků před jeskyní)
Fotka z kroniky Fotka z kroniky Fotka z kroniky Fotka z kroniky

Brouk, Kawi, Žemle

V neděli ráno se prapodivná skupinka vnořila do hlubin jedné z nejrozsáhlejších a nejzajímavětších jeskyní u nás. Drobek vypadala jako malá holčička s mašlí pod krkem, Kawi, jako, že jí helma odstává od hlavy, Žemle nestihla ranní kafe a Brouk v olivové kombinéze vypadal jak brouk. Když jsme však po 4 hodinách vylezli zpět na světlo, vypadali jsme už všichni stejně – od hlavy až k patě od bahna. No a co že se vlastně událo mezi tím? Viděli jsme úchvatné věci, prolezli trhačem overalů, navzájem se opatlávali bahnem, brodili jsme řeku, hysterčili jsme (někteří) na traverzu a dokonce jsme prolezli neexistující chodbou. Na denním světle se konalo ještě velké umývání v potoce a modlitba v Kostelíku...

Autor zápisu: Žemle


Podzemní výprava (7. dubna 2015)

Styx, kdysi zvaný Potok chudých, se klikatí Městem, aby se nakonec vrhl do řeky pod Dunícím mostem. Po cestě protéká řadou míst, z nichž k nejzajímavějším patří tunel z Podhradební čtvrti na náplavku. Je to známé podzemí, ale není tam jediné...
Odkaz na fotky a zápisy: Veřejně asi nikde nebudou.
Fotka z kroniky Fotka z kroniky Fotka z kroniky Fotka z kroniky

Atabe, Cryptid, Kawi, Přebral

„Ó kolena, kolena, nechť přiblíží se k revizní šachtici!“
„Držte se, na keškařskym webu psali, že je tam možná nějakej další výlez.“
„Proč jsem si nevzala ten skateboard!“
„Cítím smrad, budeme u cíle!“
„...tady se píše, že máme lízt zase zpátky.“
„Myslíte, že u spodního ústí furt parkujou esenbáci?“
„Pochybuju, už jsme tu dvě hodiny. Ani esenbák neni takovej masoschista.“
„Tak! A teď bychom to mohli dát po kolenou i po povrchu, hezky mezi tramvajema až k Danově škole!“
Prostě nádhera a dobrodružství.

Autor zápisu: Přebral


Jarní vandr na Brdy (27. – 29. března 2015)

Po delší odmlce jsme opět vyrazili na Hřebeny, pro Žemli to byla dokonce brdská premiéra. (!) Oficiálně přizvaná byla i osada T.O. Hanace z divokého jihu, jejíž šerif Brouk dorazil i s velkou jižanskou vlajkou a hustým liščím ocasem na klobouku. Co myslíte, je možné aby se dokázali spříznit seveřanka s jižanem? Třeba i ano...
Odkaz na fotky a zápisy: Přebral (fotky), Lucka (fotky), Atabe (fotky), Mejla (fotky), Přebral (zápis)
Fotka z kroniky Fotka z kroniky Fotka z kroniky Fotka z kroniky

Atabe, Brouk, Cryptid, Дан, Kawi, Lucka, Mejla, Přebral, Žemle

Vandr začal prozkoumáváním zajímavostí na vrchu Babka a v jejím okolí. Během odpoledne jsme narazili na dva osamělé vlky-šerify, kteří nám nabídli posezení u ohně i pár ran z koltu; dále jsme si cestou všimli několika pasoucích se lesních dinosaurů. Večer byl typicky brdský – se zurčením potůčku, hrou na kytaru a ochutnáváním uklohněných pochutin. Mejla byl zde oficiálně přijat do vnějšího kruhu osady, kam také vstopila Atabe, po odevzdání osadní domovenky. Budeme se těšit na další společné vandry s nimi... Následující den jsme z důvodů časových vytvořili několik skupinek, které se postupně vydaly jinými směry, někdo na Studeňák na koncert Marien, někdo přes kempy směrem na Dobříš či na Vižinu. Byl to pěkný vandr, s příjemnými lidmi a nakonec i s ucházejícím počasím.

Autor zápisu: Lucka


Bouda (14. – 15. března 2015)

Ahoj, zveme osadu Tuláci podzemí na mimořádný (tajný a uzavřený) potlach při příležitosti dokončení mnohaleté rekonstrukce Boudy. Zvadlo dojde celkem 20 lidem. Zatím si rezervujte termín 14. - 15. března 2015. Orioňáci
Odkaz na fotky a zápisy: Fotky nikde nevisí.
Fotka z kroniky Fotka z kroniky Fotka z kroniky Fotka z kroniky

Kawi, Žemle

Pozvání na Boudu mě velmi potěšilo. Ono místo bylo tajemstvím Orioňáků, které si střežili a nikoho cizího tam nikdy nezavedli. Mně to však nedalo spát a rozhodla jsem ho najít. Našla. Bez jednoho dne přesně před sedmi lety před konáním potlachu, na něj nám došlo zvadlo. Docela mě zajímalo, jak to asi vypadá uvnitř, tenkrát bylo zamčeno a skrýš na klíč (pokud vůbec někde poblíž schován byl) jsem neobjevila. Do tajemných lesů kolem Boudy jsme nakonec vypravily jen já a Žemle a až v sobotu navečer. Trochu nás zmátla mlha, tma a rozvětvené lesní cesty, ale nakonec jsme boudičku našly podle svítícího okna - jako perníkovou chaloupku. Sešlo se nás šest, hrálo se na kytary, zpívalo, četly staré zápisy z kempovky. Slavnotní oheň se nezapálil, venku bylo mokro, ale ani nebylo třeba, takhle to bylo daleko příjemnější. Díky!

Autor zápisu: Kawi


Podzemní výprava (22. února 2015)

Výprava do pískovcového bludiště, které není úplně snadno přístupné, ale stojí za to, i do jeho okolí.
Odkaz na fotky a zápisy: Veřejně fotky nikde nejsou.
Fotka z kroniky Fotka z kroniky Fotka z kroniky Fotka z kroniky

Atabe, Cryptid, Kawi, Přebral

Je to jeden z těch suchých zimních podvečerů na kraji města, kdy se proplétáme mezi křovinami a hledáme v šedých skalních stěnách známé i neznámé otvory do hlubin zemských. Opatrně, protože kdo ví, kdo tu v téhle době může nocovat. Před pátravým zrakem se střídají přímé chodby a sálky, vytesané výklenky, komůrky s propadlým stropem a rozpadlými doupaty. Žluté městské nebe osvěcuje pestré, sypké stráně, plížíme se kolem zahrádkářských kolonií. A zvažujeme, kam dál. Nakonec se dokonce musíme stavit v jednom veleobchodě pro pár drobných nutností, aby nás skuliny zemské vůbec vpustily do svého tichého nitra. Na to, že šlo vlastně jen o jeden večer, jsme toho nakonec obešli docela dost.

Autor zápisu: Přebral


Valentýnská Zimní Amerika VI (14. února 2015)

Aby Žemle se Zvoníkem nebyli jediní, kdo měli rande v zimě na Amerikách, vyrazili Kawi s Přebralem taky!
Odkaz na fotky a zápisy: Přebral (fotky), Kawi (fotka Bubovických vodopádů)
Fotka z kroniky Fotka z kroniky Fotka z kroniky Fotka z kroniky

Kawi, Přebral

Studený opar, v příkopech zmrazky starého sněhu, bláto se lepí na podrážky. Do Mořiny jsme přijeli autobusem ze Zličína, přes nekonečnou Rudnou a kolem holého zámku ve Vysokém Újezdě. Ve vsi se natáčí. „Nejste vy ta slavná hérečka?“ ptá se místní gangsta s kalhotami na půl žerdi paní spěchající ke cateringu. „Možná...“ Do svahu stoupá víc lidí, za námi nějaký zrzavý pár, co na chvíli zmizí v provalené chalupě. My jdeme dál, až nad lom a nad jezero. Obhlížíme svahy, zda-li kde co spadlo, a po hraně lomu a za ní mezi křovím obcházíme k západním slezům, které nelezeme. Pak ještě trochu bloudění kolem Mexika při hledání oken do let osmdesátých. Polem vzhůru ke Střelnici kráčí skupinka strašidel. Na Malé Americe je ve štolách rušno, nějací exkurzníci slézají po Andělských schodech k vodě, my ale pokračujeme skrz les a za potok, tiesňavou Bubovických vodopádů a dolů kolem rybníčku hrozícího utonutím k Srbsku. Na jídlo není už moc čas, je utné dorazit dostatečně brzy na tetínskou výročku, neboť Kawi se bude přijímat za členku. A je nutné schválit další schvalování. A upéct buřty a vypít kofolu a jiné věci. Bouda tone v tmách. Je zima. Zemiaky nejsou. Buřty jsou, oheň je. Chlap je spokojený.

Autor zápisu: Přebral


Zpívací maraton (13. – 15. února 2015)

Tradiční setkání hudebníků a zpěváků z Čech, Moravy i Slezka. 42 hodin nepřetržité muziky a zpěvu. Lidé, písně i nástroje ze všech koutů České republiky (a možná i z větší dálky). Přijeď i Ty ukázat ostatním, jak se u vás hraje!
Odkaz na fotky a zápisy: Žemle (fotky)
Fotka z kroniky Fotka z kroniky Fotka z kroniky Fotka z kroniky

Atabe, Zvoník, Žemle

První Pražská vlna se na chvíli zasekla v Ústí nad Orlicí. Chytila zpoždění. Hrálo se, řvalo se, bouchalo se do perkusových nástrojů, skákalo se do vzduchu, hráli se deskovky i jiné hry. Na něděličku na finále se dávaly pecky, třeba od Čechomoru. Spánku málo, hlava plná melodií. Předposlední je Poslední píseň, a místo Slavíku z Madridu zní Janek klubovnou.

Autor zápisu: Atabe


Podzemní výprava (30. ledna 2015)

Stříkající voda, atombordely, žebříky, kramle, smrtící bažiny, tajemné místnosti, svíčky a lampiony.
Odkaz na fotky a zápisy: Veřejně nikde fotky nevisí.
Fotka z kroniky Fotka z kroniky Fotka z kroniky Fotka z kroniky

Atabe, Cryptid, Kawi, Přebral, Tatar

Do Prahy má přijet Žemle! Velká to událost! Jak tuto radostnou zprávu oslavit? Co kdybychom navštítili jedno velmi zajímavé (a nesnadno přístupné) podzemí, které je vzhledem ke spoustě bahna a vody (často zákeřně stříkající přímo za krk) vhodné prozkoumávat spíše v teplejších údobích roku, kdy se z odvážného průzkumníka po vyležení nestane okamžitě veliký rampouch. No, proč ne? A naše rozhodnutí nezměnila ani skutečnost, že Žemle kvůli zranění svoji účast nakonec den předem odřekla. Stálo to za to a bylo to skvělé!

Autor zápisu: Kawi


Podzemní výprava (29. – 30. ledna 2015)

Je to opravdu moc tajné.
Odkaz na fotky a zápisy: Obyčejným smrtelníkům nepřístupno.
Fotka z kroniky Fotka z kroniky Fotka z kroniky Fotka z kroniky

Tatar, Cryptid, Přebral

Dlouhé chodby, odbočky a kolejnice se ztrácejí ve tmě. Několikapatrový systém, jehož ražba v místy nepevných horninách musela být extrémně náročná. Asi se to vyplatilo, ale dneska je tu už prázdno. Člověk se v rozlehlých sálech, kudy ještě relativně nedávno chodívaly na směnu desítky lidí, cítí trochu nesvůj. Vedle hlavního překopu odpočívají staré stroje, nezdržujeme se ale u nich a jdeme stále dál. Po mnoha nachozených kilometrech se konečně protahujeme pootevřenými vraty a ocitáme se na dni, poblíž autobusové zastávky. Brzy bude svítat.

Autor zápisu: Přebral


Silvestr (31. prosince 2014 – 1. ledna 2015)

Pohodový osadní silvestr u skvělého hostitele Данa. Výlet, jídlo, víno, zpěv, prskavky a koťátko!
Odkaz na fotky a zápisy: Přebral (fotky), Дан (fotky), Mejla (fotky), Přebral (zápis)
Fotka z kroniky Fotka z kroniky Fotka z kroniky Fotka z kroniky

Kawi, Přebral, Cryptid, Žemle, Lucka, Mejla, Дан

Za kopcem Hudličákem, tam, kde je zima nejzimovatější a kocouři nejhuňatější, bydlí Дан. Přijeli jsme za ním na Silvestra, odvážným autobusem, s hromadou cukroví. Slavilo se, vařilo se, hrály se hádací hry, ba i do jeskyně na zledovatělém skalisku se někteří z nás proplazili. Rok 2015 zjevil se zvolna, jako bublina, která se rozprostře v pavučině na dně skleničky.

Autor zápisu: Přebral


Stránka: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13