Umělecká soutěž 2011

Kreslíš? Vyřezáváš ze dřeva?
Skládáš básně či píšeš příběhy?
Hraješ na kytaru a zpíváš si vlastní písničky? Fotíš?
Jiným způsobem něco vytváříš a žádná škatulka Ti není dobrá?


První roční umělecké soutěže byl od pozdějších trochu odlišný - nebylo ještě pravidlo, že musí jít o vlastní tvorbu. Dva z příspěvků tak byly recitací básní od známých autorů, dva pak autorská díla.

První místo obsadila Atabe se svým povídáním o Amerikách a Hagenovi. Atabe mluvila spatra a nikdo to nezapisoval ani nenahrával, takže žádný text či jiný záznam neexistuje.

Atabe, 1. místo

Lom

Jan Skácel

Den byl jak nachové dobrodružství tuláka
zatknuté za čepicí.
Končila pole.
A tráva větrem ohýbaná k zemi – zněla.
Ten dvojí zpěv byl důvod křídel.

Byl tam i lom až na dno vylámaný.
A na dně lomu bylo ohniště
a kameny v kruhu místo sedátek.
A byl tam balvan z poloviny otesaný dláty,
na který zapomněli.

Nikdo ho nechtěl , zůstal sám a zbyl.

Dlouho a dlouho díval jsem se dolů.
To už tak bývá. Hloubky lákají
a zná to voda,
někdy zná to nebe,
zábradlí dovede to nazpaměť
a prázdný lom vzpomíná obráceně.

Ležel jsem při kraji a svíral v prstech
kořínky trávy.
Máta voněla.
Slyšel jsem teplé vodopády švestek
a strach mi vězel v hrdle,
prastarý dobrý strach mi našeptával,
že kdyby se to se mnou utrhlo,
sletěl bych po hlavě.

Po dlouhé době pocítil jsem úzkost
z čehosi jiného.
Velikou radost, že se umím bát
tak jako tenkrát, jako před lety,
s rozkvetlým petrklíčem v krku.

Neslyšně tekl pod váhou těla písek,
pálilo slunce, ve vzduchu byl líh,
pod stromy leželo
tak mnoho napadaných švestek.

A den byl nachový.

Žemle, 2. místo

Sobota 14. října 2011

oheň T.O. Tuláci podzemí

Kawi sedí v lomu,
nechce se jí domů.
Kdyby přijel Kudrna,
odvez' by ji do Brna.

Někdo chodí do školy,
jiný chodí do štoly.
Nejlepší je oboje:
čas máš pod zem,
v tom to je.

Hagen žere holky.
Nenávidí turistky,
zbožňuje však nudistky.
Když se chodí koupat,
nemusí je z plavek loupat.

Archeologie minulostí žije.
Občas má i svoje svátky:
přijdou osobně – místní vykopávky.

Míša, 2. místo

Kdo na moje místo?

Petr Bezruč

Tak málo mám krve a ještě mi teče z úst.
Až bude růst
nade mnou tráva, až budu hnít,
kdo na moje místo,
kdo zdvihne můj štít?

V dým zahalen vítkovských pecí jsem stál,
noc zřela mi z očí, plam z nozdry mi vál,
nech zářilo slunce, nech večer se šeřil,
já semknutou brvou jsem vrahy ty měřil:
Ty bohaté židy, ty grofy ze šlachty,
já škaredý horník, jak vyskočil z šachty.
Nech diadem jednomu na skráni svítil,
každý z nich upjatý pohled můj cítil,
mou zaťatou pěst, můj vzdor,
hněv horníka z Beskyd a z hor.

Tak málo mám krve a ještě mi teče z úst.
Až bude růst
nade mnou tráva, až budu hnít,
kdo místo mne na stáž,
kdo zdvihne můj štít?

Termit, 3. místo